Tipy na vhodné způsoby zateplení domu
Naše stavební firma MIRABEL lexart a.s., sleduje veškeré novinky na trhu a nejzajímavější články zde zveřejňujeme:
Opatření, která mají zlepšit energetickou bilanci domu, míří nejčastěji na jeho obvodové stěny, kudy uniká nejvíce tepelné energie. Ty lze izolovat z vnitřní nebo z vnější strany, doporučuje se přitom ve většině případů druhá varianta. Vnitřní zateplení totiž přináší více nevýhod než výhod. Především je to riziko kondenzace vlhka uvnitř stavby, což znamená řadu následných problémů, jako je vznik plísní, hniloba dřeva nebo narušování materiálu stěny.
Také pak dochází k značnému poklesu tepelné kapacity místnosti. Ale ani fakt, že se dodatečnou vnitřní izolací zmenší vnitřní prostor, není zanedbatelný. Tento princip se proto uplatňuje převážně v historických stavbách, kde není možné izolovat zvenčí například proto, že je historická fasáda památkově chráněna.
Nejběžnější je kontaktní izolace
Tepelněizolační ochrana se proto orientuje většinou na vnější stranu obvodových zdí, kde se otevírá škála mnohem efektivnějších typů zateplení a úpravy vzhledu stěn. Nejrozšířenější jsou kontaktní zateplovací systémy s izolantem s polystyrenu nebo minerálních vláken. Jejich použití má v řadě evropských zemí více než třicetiletou tradici a úspěšně se díky nim dosahuje snížení tepelných ztrát staveb. Ochrana před přehříváním konstrukce v létě i před promrzáním v zimních měsících přispívá jak ke zvýšení stability domu, tak k celkové vyšší tepelné pohodě pro jeho obyvatele.
Polystyren i minerální vlna
Při aplikaci kontaktního systému se nejčastěji používají dva klasické izolační materiály – polystyren a minerální vlna. V případě polystyrenu se desky lepí pomocí tmele přímo na obvodovou stěnu, kotví se pak plastovými talířovými hmoždinkami. Součástí systému je souvrství vyrovnávací malty, sklotextilní síťovina a omítka.
Nevýhodou polystyrenu, uplatněného v kontaktním izolačním systému, je jeho malá propustnost pro vodní páru, tedy velký difuzní odpor, což může znamenat kondenzaci vlhkosti ve stěně. Proto je vhodný na stěny z materiálu, který má rovněž difuzní odpor vyšší – např.beton). Pro aplikaci na cihelné nebo plynosilikátové zdivo se hodí méně. Riziko kondenzace vodních par lze snížit použitím polystyrenových desek s malými otvory, které zajistí odvádění vodních par.
Celý článek viz: Převzatý článek s webu Můj Dům
Nejnovější komentáře